Můj kamarád se před časem rozhodl zakoupit motocykl značky Kawasaki. Věděl přesně, jaký chce typ, kolik jeho budoucí motocykl má mít počet ujetých kilometrů, dokonce měl představu i o barvě karosérie. Neváhal jezdit do zahraničí, aby se podíval na nabízené stroje. Pořád nebyly dokonalé. Čekání se mu však vyplatilo, našel motocykl v perfektním stavu a k tomu za výbornou cenu! Okamžitě si stroj zamiloval. Nebýt otce, kterého si přizval k obchodu, akceptoval by původní cenu (skvělý poměr výkon/cena). Otec totiž začal kalkulovat, že by byla  chyba nabídnout jim to, co žádají, a tak se snažil cenu motocyklu snížit o 20 %. Kamarád netrpělivě čekal, co se bude dít dál. Nechtěl o vysněnou mašinu přijít. Prodejce nevybouchl hněvem, ale svou nabídku snížil o 5 %. Otec si přesto trval na svém, jelikož si všiml kosmetické vady. Prodejce šel o další 3 procenta z ceny dolů. Transakce byla uskutečněna za spokojenosti obou stran.

Co myslíte? Byl by kamarád spokojený, kdyby opravdu získal motorku o 20 procent levněji? Já si myslím, že ne. Co kdyby otec nabídl ještě o deset procent méně a protistrana na to kývla. Nedostavil by se později pocit, že opravdu tu něco nehraje? Je k zamyšlení, že prodejce akceptoval o 30 % nižší nabídku. Je se strojem všechno v pořádku? Není kradený, nebyl „položený“? V mnohých případech se vytrácí radost, přichází frustrace.

Za skvělou nabídkou se nemusí skrývat žádné postranní úmysly. Motorka musela jednoduše z garáže ven, protože se původní majitel stal novopečeným otcem dítěte a byl vyvíjen tlak, aby se choval rozumně. Prodávající nabízel motorku ještě levněji, ale po analýze trhu se rozhodl zvýšit cenu.

Nevytvářejte si proto scénař, co by kdyby… Nemusí vyjít. Nikdy netušíte, jak zareaguje protistrana. Nebojte se  vyjednávat a navrhnout vlastní nabídku. Můžete být příjemně překvapeni a hlavně nezapomeňte na selský rozum.