Už jako malý jsem hltal životopisy slavných. Bylo velmi inspirativní číst o tom, jak outsider získal slávu, peníze a moc. Mnohdy mi příběhy jejich života připomínaly pohádky. Ještě dodnes mám před sebou příběh Abrahama Lincolna, chudého chlapce z Kentucky, který se se vzepřel bezpráví, postavil se proti bohatým plantážníkům a vybojoval svobodu svým afro-americkým spoluobčanům. Jeho příběh vešel do dějin jako příběh člověka, jehož víra v člověka, víra v rovnost vyústila v nelítostný bratrovražedný boj, který společnost nejdříve rozdělil, aby ji později sjednotil.

V čem byl tento chlapec výjimečný, že to všechno dokázal? Jak dokázal oslovit masy lidí a z dřevěného srubu se dostat do oválné pracovny v Bílém domě? V čem je jeho příběh podobný stovkám dalších?

Opravdu všichni tvrdě pracovali? Poctivě stoupali po společenském, politickém, obchodním žebříčku? Nejúspěšnější lidé této planety mají nekonvenční nápady. V minulosti velcí politici, vynálezci, obchodníci či hvězdy filmového plátna se vyčlenili z davu a nezvolili standardní kariérní postup spjatý s postupným šplháním po žebříku. Tito lidé si místo žebříku přistavili výtah a vyjeli do nejvyššího patra a všechny ty dříče přeskočili.

Tajemstvím úspěchu je vykašlat se na nějaké šplhání po žebříku. Nejlépe je vstoupit do výtahu a vyjet k výšinám. Dříčům během stoupání často dojde dech a spokojí se s tím, kam právě vystoupali. Mnozí vysílením padají o stupně dolů. Tajemstvím úspěchu je najít zkratku, která vede k cíli. Zkusme se na chvíli v tom šplhání zastavit a zapřemýšlejme, jestli není zkratka i k našim cílům.