Poslanecká sněmovna ČR sněmovním tiskem č. 458 vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a který zavádí trestnost přípravy zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. K předloženému návrhu se dne 27. 04. 2016 vyjádřil také Senát parlamentu ČR, který připravovaný návrh schválil. Nyní se čeká na podpis prezidenta České republiky.

Postihovat přípravné jednání k trestnému činu zkrácení daně bylo možné již v minulosti, a to konkrétně podle zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona účinného do konce roku 2009. Nový trestní zákoník účinný od 1. ledna 2010 tuto právní úpravu nepřebral. V současné době však pravděpodobně dojde opět k jeho zavedení, pokud novela zákona bude podepsána prezidentem. Účinnosti by pak měla nabýt měsíc po svém vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Cílem předkládané novely je, dle důvodové zprávy, umožnit, aby „orgány činné v trestním řízení mohly řádně reagovat na vysoce společensky škodlivá jednání spočívající v přípravě trestného činu zkrácení daně a zamezit tak dokonání daňové trestné činnosti. Cílem tak je zvýšit procesní efektivnosti orgánů činných v trestním řízení, která je v případě páchání karuselových podvodů plně závislá na okamžiku, kdy může policejní orgán zahájit úkony trestního řízení. Jinými slovy lze konstatovat, že procesní efektivnost je spojena s včasným nasazením operativních pátracích prostředků (např. odposlech pachatelů, sledování osob a věcí), s jejichž pomocí lze řádně procesně zadokumentovat a následně v hlavním líčení před soudem prokázat tu skutečnost, že celý řetězec obchodních společností včetně společností v postavení ztracených obchodníků je fakticky jednotně řízen skupinou hlavních pachatelů. Znovuzavedení trestnosti přípravy nepovede však pouze k trestnímu stíhání hlavních organizátorů této trestné činnosti, nýbrž i k tomu, že nepoměr mezi způsobenou škodou z trestného činu zkrácení daně a zajištěným majetkem nebude tak značný jako v současné době. Předkládaný návrh zákona necílí pouze na efektivnější postih karuselových podvodů a krácení DPH, nýbrž samozřejmě i na případy krácení jiných druhů daní, především spotřební daně a daně z příjmu fyzických a právnických osob.“

Komora daňových poradců upozornila na reálné riziko v uplatnění navrhované novely zákona s tím, že příslušné ustanovení může paralyzovat činnost statutárních orgánů korporací a účetních, neboť tyto osoby mohou začít mít obavy realizovat běžné právní úkony a účtovat o účetních případech v účetnictví, sestavit na základě účetnictví účetní závěrku a podat daňová přiznání, neboť nebude zřejmé, které situace mohou být posouzeny jako příprava krácení daně. Je zde také velké riziko možnosti masivního nárůstu trestních oznámení ze strany správců daně tak, aby se sami případně ochránili před vlastním trestním stíháním.

Z výše uvedeného je zřejmé, že navrhovaná novela zákona může být považována v určitých oblastech za problematickou, a to především s ohledem na otázku výkladu a aplikace daňových předpisů. Hranice mezi legálním a nelegálním výkladem a aplikací daňových předpisů může být tenká a v případě trestnosti přípravy může tato tenká linie do budoucna činit problémy, neboť např. daňová optimalizace, která nepřekračuje zákonné hranice a účel daného zákonného ustanovení je zcela legální.