V médiích se objevila zpráva, že „šikovná“ sedmadvacetiletá účetní zpronevěřila firmě z Berounska 3 miliony Kč. Než ji policie zatkla, dokázala utratit všechny peníze.

Dlouhých dva a půl roku si velmi šikovně vymýšlela účetní případy. Nikdo neměl podezření, že se ve firmě děje něco nekalého. V účetnictví ji vše sedělo. Pokladní kniha a celé účetnictví bylo správné až na ty neexistující transakce. Možná by ji to dlouho procházelo, nebýt její chuti žít lepší život. Ze svého skromného platu si pořídila mobil za třicet tisíc, auto za osm set tisíc a navíc i dovolenou v USA. A to už bylo podezřelé! Nikdo neví na kolik si tuto účetní firma si cenila, že musela vést až příliš kreativní účetnictví bez jejich vědomí. O to větší muselo být překvapení pro vedení firmy, že doteď šikovná a bezúhonná účetní zpronevěřila nemalé jmění. Jakých způsobem se ji to dařilo tak dlouho tajit, tak to rozkryje až policejní vyšetřování a poté následný soud.

Tady platí známé pořekadlo: „Kdo chce víc, často nemá nic.“

Škoda, že tato kreativní účetní nevložila své znalosti do společnosti, která by její kreativitu uměla náležitě finančně ocenit. Kolik by bylo firem, které by její um vyvažovaly zlatem. Nemusela by krást a měla by na auto, na mobil i na její vysněnou dovolenou v USA. Z toho vyplývá jediné, krást se rozhodně nevyplácí. Neutápějte svůj um tam, kde ho neumí náležitě využít.