nK 31.10.2016 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 1 066,7 mld. Kč, celkové výdaje 968,4 mld. Kč a přebytek hospodaření 98,3 mld. Kč (oproti minulému roku je to výsledek o 127,5 mld. Kč lepší – v říjnu 2015 byl vykázán schodek 29,1 mld. Kč).

Za vyšší příjmy do státního rozpočtu vděčí především růst celkových daňových příjmů, které vykázaly meziroční růst o 38,1 mld. Kč, tj. 7,8 %, a také inkaso pojistného na sociální zabezpečení, které meziročně rostlo o 20,0 mld. Kč, tj. o 6,0 %. Příjmy z EU meziročně vzrostly o 5,1 mld. Kč.

Inkaso DPH ve výši 202,8 mld. Kč bylo meziročně vyšší o 6,4 mld. Kč, tj. o 3,3 %. Inkaso DPH pozitivně ovlinila zejména nižší nárokové nadměrné odpočty, které meziročně poklesly zhruba o 6,6 mld. Kč. Je zde předpoklad, že pokles nadměrných odpočtů je způsoben hlavně účinnosti letos zavedeného kontrolního hlášení, které cílí na eliminaci podvodů, kdy jsou neoprávněn nárokovány nadměrné odpočty DPH.

Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo za deset měsíců roku 89,0 mld. Kč. To představovalo meziroční růst o 10,4 mld. Kč, tj. o 13,3 %. Dosavadní vývoj tak odráží růst českých společností.

Výdaje státního rozpočtu už tak pozitivně nevypadá. Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 515,8 mld. Kč, následují neinvestiční nákupy za 93,26 mld. Kč a platy 76,25 mld. Kč.

Na úplném chvostu se krčí investiční výdaje státu. Celkové kapitálové výdaje za sledované období dosahují 111,63 mld.

Pokud shrneme stávající stav státního rozpočtu. Daří se vybírat daně. Přes 50 % vybraných daní se dále distribuuje jako sociální dávky. Co by se stalo se českým hospodářstvím, kdyby se otočil poměr investičních výdajů se sociálními dávkami? Co kdyby stát investoval přes 500 mld. Kč a potřebným rozdělil 111 mld.? Co má větší multiplikační účinek?